Chirurgický robot je technika světové úrovně, říká přednosta Lukáš Sákra.

Chirurgický robot je technika světové úrovně, říká přednosta Lukáš Sákra.
26. února 2024
„Pardubické nemocnici to přináší tu nejmodernější medicínu, která v současné době na světe je,“ říká o novém chirurgickém robotovi da Vinci Xi přednosta Chirurgické kliniky Pardubické nemocnice Lukáš Sákra. Supermoderním robotickým systémem je vybavený jeden z jedenácti operačních sálů nového pavilonu urgentního příjmu a chirurgických oborů. Robotická chirurgie je v Nemocnici Pardubického kraje naprostou novinkou, a i zkušení chirurgové se s ní musí několik měsíců učit pracovat. Technologie byla původně vyvinutá mimo jiné i pro vesmírné lety, říká v rozhovoru přednosta Lukáš Sákra.

Jaké jsou podle vás největší výhody operací prováděných pomocí nového robotického systému?

„Princip robotické chirurgie spočívá v tom, že umožňuje chirurgovi přesněji a svým způsobem i jednodušeji operovat. Možnosti robotické ruky jsou totiž větší než lidské, a to je vlastně princip robotické chirurgie. Operatér může v poměrně dobré ergonomické pozici pracovat relativně dlouho, nerušeně a díky robotickému zápěstí i s podstatně většími možnostmi pohybu. Navíc jakmile chirurg pracuje jednodušeji a přesněji, jsou výsledky vždycky lepší.“

Práce s tímto robotem je podobná laparoskopickým zákrokům. Je tedy méně invazivní a tím pádem i k pacientům šetrnější?

„Jednoznačně. V současné době už se robotická chirurgie vůbec neporovnává s klasickou otevřenou operativou, kdy se dělá velký řez na břiše, protože od tohoto postupu se u mnoha operací už dávno upustilo. Tady ten rozdíl je opravdu markantní. My to srovnáváme spíš právě s laparoskopickou chirurgií, tedy tou už s miniinvazivním přístupem, a tento chirurgický robot je ještě mini-miniinvazivnější a k pacientovi ještě více šetrný.

Znamená to tedy i rychlejší rekonvalescenci pacienta po zákroku?

„Ano, čím menší zásah do těla pacienta je, tím lépe se pak operační rány a všechno hojí. Chirurgický robot umožňuje operovat složité, třeba onkologické zákroky, s nesrovnatelně menší operační ránou, a to je jedna z jeho velkých předností. Operace může sice trvat o něco déle, ale to nevadí. Ono se to možná nezdá, ale když máte u klasické operace několik hodin stát, tak je to opravdu vysilující. Tady, kde operatér sedí u té takzvané konzole v poměrně dobré ergonomické pozici, vydrží operovat déle, tudíž delší čas operace nevadí. Hlavní je výsledek, který bude jednoznačným přínosem pro pacienta.“

Jaké všechny obory budou s robotem pracovat?

„Kromě všeobecné chirurgie to bude také gynekologie, urologie a potom plánujeme různé další specializace, jako je hrudní chirurgie, cévní chirurgie, ORL a tak dále. Pokud bychom se bavili o konkrétních výkonech, tak z hlediska všeobecné chirurgie budeme provádět třeba zákroky na zažívacím traktu, hlavně pro operace nádoru tlustého střeva, celého tlustého střeva, plánujeme v budoucnu i operace slinivky břišní. Gynekologové budou provádět třeba odstranění dělohy, urologové odstraňování prostaty a tak dále. Samozřejmě s přibývajícími zkušenostmi se bude spektrum možných výkonů rozšiřovat.“

 Kolik operací ročně robot zvládne?

Po zapracování bychom se rádi dostali na čísla 250–300 výkonů z rok. Nebude to samozřejmě hned první rok, ale na konci druhého nebo třetího roku bychom se na tato čísla rádi dostali.

Robot z vesmíru

Abychom to trochu přiblížili i laikům: Chirurg tedy při operaci sedí u konzole a ovládá těch několik operačních ramen, na kterých jsou připevněné potřebné nástroje?  

„Tak nějak to zhruba je. Na jednotlivých ramenech jsou upevněné operační nástroje a skrz takzvané porty jsou zavedené do těla pacienta. Robotické operování bylo původně vymyšleno a vytvořeno americkou společností jednak pro válečné konflikty, a jednak operace ve vesmíru, kdy paramedik, tedy někdo, kdo není lékař, ale má medicínské vzdělání, zavede pacientovi vstupy do dutiny břišní, zavede tam robotická ramena a potřebné nástroje, a chirurg sedí někde úplně jinde mimo válečný konflikt nebo na zemi a přenáší své pohyby pomocí speciálních joysticků na pohyby robota.“

To zní hodně futuristicky…

„Ono se ukazuje, že to zatím není potřeba a také zatím ten datový přenos není ještě tak rychlý, nicméně ta podstata tam zachovaná je i v našem případě. Chirurg sedí na operačním sále u takzvané konzole, kde má 3D obrazovku pro vnímání prostoru, a ovládací joysticky jsou spojené optickým kabelem se samotnými operačními rameny. Chirurg už tedy nestojí nad tělem pacienta, ale sedí vedle něj. Pomocí kamer má o všem dokonalý přehled.“

Zvládne něco robot případě i udělat sám, nebo je vždy v rukou chirurga?

„Vždy to je v rukou chirurga, plus má robot spoustu řekněme obranných mechanismů, aby nedošlo k nějaké nehodě nebo nechtěnému pohybu operačního ramene a tím pádem zranění pacienta. Když to uvedu na příkladu, tak když se některý z nástrojů dostane mimo zorné pole chirurga, nebo třeba když operatér vzdálí hlavu od obrazovky, tak robot takříkajíc zamrzne v pozici, ve které je a chirurga na to upozorní. Robot je přímo zaměřený na to, aby sám od sebe rozhodně nic neudělal a reagoval vždy jen na pokyny chirurga.“

Všichni, kteří budou s robotem operovat jsou zkušení chirurgové s mnohaletou praxí, ale samozřejmě se musí s novým systémem naučit. Jak dlouho takové školení trvá?

„Většinou dva až tři měsíce. Je to spousta hodin na simulátorech, trenažérech a podobně. Zatím to máme domluvené tak, že se z každého oboru vycvičí jeden chirurg a až zvládne určité penzum operací, začne se školit z daného oddělení další. Například na všeobecné chirurgii předpokládáme, že to budou celkem dva až tři chirurgové.“

Plus k tomu musí určitě nějaké speciální školení absolvovat i sálový personál, ne?

„Samozřejmě musí být proškolené instrumentářky, anesteziologové, sáloví sanitáři a tak dále. Ten operační tým vždycky tvoří jeden kompaktní celek. Sice většinou vidíme jen toho chirurga, který provádí operaci, ale za tím stojí celý tým. Chirurgie je extrémně týmová práce a stejné je to i u robotické chirurgie.“

Chirurgický robot da Vinci Xi je nejdražším přístrojem v Nemocnici Pardubického kraje. Jeho pořízení vyšlo na skoro 65 milionů korun, většinu sumy pokryly dotace z výzvy REACT-EU, spoluúčast Nemocnice Pardubického kraje činila zhruba 20 milionů korun.

Další aktuality

S chirurgickým robotem už se operuje

7. května 2024

V Pardubické nemocnici se na konci minulého týdne uskutečnila první operace využívající robotického operačního systému da Vinci Xi. Zdejší lékaři tak už například zvládli úspěšně odoperovat pokročilý nádor tlustého střeva. Samotná operace trvala přes pět hodin. Všichni čtyři pacienti, které chirurgové zatím operovali s pomocí robota, se rychle zotavují. Část už jich je v domácím léčení.