Hrubá stavba pavilonu s urgentním příjmem je před dokončením. Nemocnice chystá tematický cyklus přednášek

Hrubá stavba pavilonu s urgentním příjmem je před dokončením. Nemocnice chystá tematický cyklus přednášek
13. září 2022
Největší stavební akce v historii Pardubického kraje jde podle plánu. Momentálně se dokončuje hrubý skelet. Pavilon urgentního příjmu a chirurgických oborů pro spádovou oblast zhruba 260 tisíc obyvatel pro základní a specializovanou péči a až 520 tisíc obyvatel pro superspecializovanou péči vyrůstá mezi multioborovým pavilonem, budovou chirurgických oborů a radiodiagnostikou.

V přízemí osmipodlažní budovy nově vznikajícího pavilonu Pardubické nemocnice se bude nacházet urgentní příjem. Na druhém podlaží bude zázemí lékařů a pracoviště angiologie s dvěma angiografickými linkami. Kromě toho by se zde měly nacházet také komerční prostory (prodejna, bufet). Třetí podlaží bude sloužit mimo jiné rovněž centrální sterilizaci. Na čtvrtém podlaží jsou plánovány centrální operační sály a dospávací úsek. Páté podlaží bude patřit lůžkovým jednotkám ortopedie a traumatologie a pracovnám lékařů. I na šestém podlaží uživatelé najdou pracovny lékařů a také lůžkové jednotky chirurgie a cévní chirurgie, sedmé podlaží pak bude určeno pro ARO a JIP.  Na střeše objektu bude umístěn heliport.

K čemu slouží urgentní příjem?

K čemu vlastně urgentní příjem je? Pacient, jenž do nemocnice přichází s akutním problémem, už nebude muset sám odhadovat, na které oddělení se má obrátit. Skončí i zdlouhavé cesty mezi čekárnami a ambulancemi nemocnice. Moderní pojetí akutní péče směřuje jinam a nabízí centralizaci této péče na jedno místo – urgentní příjem. 

„Hlavní náplní práce zdravotníků na urgentním příjmu je péče o pacienty s akutní změnou zdravotního stavu úrazového i neúrazového původu,“ říká Ondřej Rennét, vedoucí lékař pardubického oddělení urgentní medicíny, a dodává, že pomoc zde najdou všichni, ať už přivezení zdravotnickou záchrannou službou, rodinou nebo přicházející samostatně. „Zařazení pacientů na jednotlivé úseky urgentního příjmu se totiž bude řídit tíží jejich zdravotního stavu a potřebou monitorace životních funkcí, nikoli cestou, jakou se na oddělení dostali,“ vysvětluje Ondřej Rennét. 

Urgentní příjem se bude skládat z ambulantního, expektačního a resuscitačního úseku a bude pro pacienta představovat jakousi vstupní bránu do nemocnice. Jedno místo, kde se na základě charakteru onemocnění a jeho závažnosti, rozhoduje o způsobu a postupu léčby bez toho, aby pacient putoval nemocničním areálem za jednotlivými specialisty. Pod stejnou střechou se zde budou nacházet i zobrazovací vyšetření, jako jsou rentgen, ultrazvuk či CT.

Urgentní medicína: mladý a perspektivní medicínský obor

V době, kdy se řada lékařských oborů ubírá cestou úzké specializace, je pro urgentní medicínu typické, že integruje a využívá znalosti mnoha lékařských specializací a věnuje se pacientovi jako celku. Zároveň velmi úzce spolupracuje s celým spektrem odborností uvnitř i vně nemocnice.  Urgentní medicína patří dnes mezi základní lékařské specializace a nabízí zajímavý profesní život.

Cyklus přednášek se zajímavými hosty

V souvislosti s budováním urgentního příjmu přichystala Nemocnice Pardubického kraje cyklus přednášek, jejichž cílem je blíže představit tento obor. Budou se konat v přednáškovém sále pavilonu psychiatrie Pardubické nemocnice, v budově číslo 25.

Tou úvodní bude v pondělí 19. září od 14:30 hodin přednáška MUDr. Jany Šeblové, Ph.D., FESEM, lékařky Urgentního příjmu Oblastní nemocnice Kladno a Oddělení urgentního příjmu a Lékařské služby první pomoci dětí Fakultní nemocnice Motol, na téma Kdyby urgentní příjmy neexistovaly, museli bychom si je vymyslet. 

MUDr. Jana Šeblová, Ph.D., FESEM se téměř 30 let věnuje oboru urgentní medicíny. Má praktické zkušenosti z oboru přednemocniční neodkladné péče včetně desetiletého působení na letecké záchranné službě, na urgentních příjmech pracuje od roku 1993. Byla 12 let předsedkyní Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP, nyní zde působí jako vědecký sekretář. Ve stejné pozici pracovala i ve výkonném výboru EUSEM (Evropská společnost urgentní medicíny). V téže společnosti byla též 6 let předsedkyní Sekce přednemocniční péče, účastnila se tvorby evropského vzdělávacího programu a v současné době je členkou Etického výboru EUSEM. Od roku 1998 je vedoucí redaktorkou odborného časopisu Urgentní medicína. Ve výzkumu se věnuje otázkám psychologické zátěže zdravotníků, etice, sepsi a dalším tématům. Za přínos české i evropské urgentní medicíně získala titul Fellow of Society of Emergency Medicine (FESEM).

Tuto přednášku bude možné sledovat také online. Připojit se můžete na TOMTO ODKAZU.

pondělí 17. října od 14:30 hodin přijal pozvání přednosta Kliniky urgentní medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové doc. MUDr. Jaromír Kočí, Ph. D., FACS.

pondělí 14. listopadu od 14:30 hodin pak do Pardubické nemocnice zamíří vedoucí lékař letecké záchranné služby v Hradci Králové MUDr. Anatolij Truhlář, Ph.D., FERC.

V pondělí 12. prosince od 14:30 hodin pohovoří o Zdravotnické záchranné službě Pardubického kraje její ředitel MUDr. Igor Paar.

Další aktuality

Většina infekčních onemocnění je vyléčitelná, ne pouze léčitelná. Infekční lékařství je velice perspektivní obor, říká mladý lékař

8. prosince 2022

Záněty nervového systému, diagnostika horeček včetně takových, které nemají jasný původ, virové hepatitidy, ale třeba i očkování. Rozmanitost oboru a také jeho perspektiva do budoucna byla jedním z důvodů, proč si Matěj Zdražil, lékař Pardubické nemocnice, vybral infekční lékařství jako ten „svůj“ obor.